VERŠE K OBRAZŮM


"Nejkrásnější je teď na podzim karmínově červené listí psího vína. Ráno na oknech už leží mráz, dávám si ruce do kapes a jen tak...

"Zatímco tam stál, oceán omýval jeho nohy a ticho odcházející noci přerušoval jen zvuk převalujících se vln...

"Někdy se my, ženy cítíme příliš křehké na obyčejný den
a příliš nespoutané na život ve dvou. 
V tu chvíli jsou tu naši úžasní muži...

"Ctím své dary, ctím své talenty, ctím odvahu, důslednost i vytrvalost.
Ctím svou jedinečnost, svou pracovitost...


"Následovala jsem silnou potřebu dotknout se místa,
kde slova přestávají mít svůj jasný význam, kde oči září ...

"Ptala jsem se tvého srdce, co mu můžou moje ruce dát?
"Úsměv", řeklo bez přestávky.
"Úsměv naplní mě dárky."
Úsměv." ...

"Zdává se mi sen. Hořím, a kusy mé niterné existence spaluje žár Mocnosti. Vše, čím jsem ještě před chvílí byla a co byla má identita, ...

"Tajemně mlčí a po spáncích jí spadají bohaté prameny světlých vlasů. Jejím zámeckým oknem vstupují do pokoje poslední paprsky odpoledního slunce ...


"Zazvonil mi u dveří muž.
"Ahoj, nesu mapu", řekl prostě a já ho pozvala dál. Byly v ní city, hloubky, propasti, cesty i slepé ulice, myšlenky ...

"Oko hurikánu je pro mě symbolem bodu nula v mém nitru. Bodu, ze kterého jsem každý den životem vržena na okraj, ztracena v chaosu ...

"Uprostřed krajiny hvězd a mlhovin seděl ON. "Drahý, ještě nemáme místo, kde by se duše učila Lásce", řekla ONA a sedla si vedle něho. "Měla bys nápad?"

"MOUDRÁ GRÁCIE je zralá žena. Mnoho toho zažila, mnoho toho poznala a skrze učení a prožitky VÍ. VÍ je v celé její osobě a ona to VÍ ...


"Všem, kdo věří dětským snům, na válku dortů, ducha Vánoc a pana Taua. Všem rodičům, co každý večer ukládají své děti do postýlek ...

"Mým domovem je má rodina.
Usínám a vstávám s ní, umírám a ve vzkříšení jsem dál, než kdy byla ona či on. A teď stojím ...

"Nebylo mi ještě ani patnáct, když mi máma řekla, že už tu není. Že už tu nebude ani jeho láska, ani to, co ještě ...

"Jsem stvořena z touhy a nesmírné lásky, v podmínkách skromných až chudobných,
z radosti, z nespoutanosti i ...

"Svět se zastavil a do mého pokoje vstoupilo Ticho.
Bože, jak já jsem ráda, že je zase tady! Nemám na mysli blažený pocit všeobjímajícího míru ...

"Tanec hrdých žen, barevných šatů, vztyčených paží, vůní potu a cvakání kastanět. Dlaně o sebe pleskají, boky se vlní a tóny ...

"DOTÝKÁM SE... DOTÝKÁŠ SE... TEBE... MĚ... SEBE.
V dotecích je život, křehkost i citlivost, splynutí. Skrze ně tě poznávám, skrze ně se ...

"Vše, co znáš, co jsi prožila a poznala, mi tu prosím nechej.
Se vším se rozluč a každému sbohem dej. Zuj si boty, ...