"Uprostřed krajiny hvězd a mlhovin seděl ON.
"Drahý,
ještě nemáme místo, kde by se duše učila Lásce",
řekla ONA a sedla si vedle
něho.
"Měla bys
nápad?"
"Přines
prosím ze slunce kousek světla a tepla.
Já řeknu
vodě a půdě o život a smysl konání
a svět
rostlin a zvířat požádám o ducha přátelství.
Pak společně stvoříme Muže a Ženu,
skrze jejichž srdce se
duše bude té Lásce učit."
Načrtla
lehce.
"Oba
potřebují tělo, mysl a kousek tebe,
aby to místo mohlo vzkvétat, drahá." "A také kousek
tebe, aby byli součástí jednoho i všeho zároveň, můj milovaný."
Uprostřed krajiny hvězd a mlhovin se zrodila ZEMĚ."