Svět kolem sebe čtu především očima. Barva, struktura, světlo, okamžiky... Všímám si vztahů a jemných rozdílů – souladu, napětí, toho, co vystupuje do popředí a žádá si pozornost. Vše, co vidím, pak ve mně rychle získává podobu pocitu.

     Malbou se dlouhodobě učím zůstávat v živém procesu, jehož výsledek předem neznám.
Zůstávám prostupná přítomností a nechávám se jí inspirovat. Zároveň pozoruji, rozlišuji a rozhoduji se. Udělám krok, vnímám jeho účinek a podle nové situace volím krok další.

     Malba je také prostředím, ve kterém rozvíjím svou přirozenou schopnost rozlišovat podstatné - v množství podnětů rozpoznávat, co k sobě patří, co zůstává skryté a co má váhu.

     Stejnou schopnost rozlišovat přináším do setkání s člověkem při vzniku obrazu na zakázku. Naslouchám, kladu otázky a všímám si toho, co je živé. Společně pak rozlišujeme, 
co z toho je pro něj v dané chvíli podstatné. Při těchto setkáních pracuji s Gestalt přístupem.

     Také mě zajímá, jak obraz působí ve vztahu k prostoru a člověku, který v něm žije. Nevnímám ho odděleně, ale jako součást vztahů, které společně vytvářejí charakter místa
a způsob, jakým ho prožíváme.